BULLET FOR MY VALENTINE, Vídeň, 23.11.2010 (aneb málem jsem si učůrla do kalhotek, jak to bylo úžasný)

24. listopadu 2010 v 18:22 | Maggie
Už 16 hodin si promýšlím, co všechno sem napíšu! :D A tak jsem se tedy rozhodla, že vám popíšu celý svůj den :D Tož užijte si to :D


Upozorňuji, je to dlouhé a v určitých částích textu možná i nesrozumitelné, pokud nechcete, nečtěte to celé, ale pokud to přečtete celé, máte můj obdiv :D

V noci jsem nemohla usnout, byla jsem šíleně nervní (klasika), tudíž jsem vstávala asi ve 4:00. Musela jsem být potichu, jak nejvíce to šlo, jelikož jsem máti řekla, že odjíždím v 7:30 a kdyby mě načapala vzhůru už ve čtyři... no, nedopadlo by to dobře :D
V 6:00 jsme dorazili na nádraží a čekali na autobus. Čekali jsme čekali, ale nemohli jsme se jaksi dočkat, autobus měl zpoždění nějakých 30 minut! Kdybych to věděla, tak si v klídku ještě chvíli budu hovět doma a ne mrznout na nějakým podělaným nádraží! To je na celém vejletu asi tak první a poslední věc, co mě naštvala :D

Do Vídně jsme dorazili kolem 8:45 (jako vždy tam samozřejmě svítilo sluníčko, ale foukal hnusně studenej vítr), koupili si celodenní jízdenku a tradá.... už ani nevím, kam jsme to šli :D Aaaa, už si vzpomínám. Nejdřív jsme šli omrknout vánoční trhy, ale stánky byly ještě zavřené, tak jsme se vydali na Mariahilferstrasse, kde jsme navštívili Starbucks. Poté, ve 11:00, měl můj muž sraz se svým kamarádem z Vídně. Na sraz přišel o půl hodiny později, takže supr dupr. S ním jsme opět šli na vánoční trhy (tentokrát byly otevřené a můž si koupil dvě pralinky) a omrkli jsme univerzitu, kterou navštěvuje. Mohlo být kolem 12:15 a já už byla nervama bez sebe, bála jsem se, že už před halou bude čekat tak deset lidí.

Tak jsme tedy jeli ke Gasometru. Nikdo tam NEBYL! Juchachá! Jenže muž mě přemluvil (no přemluvil, nepřemluvil, já jsem s tím souhlasila:D) a šli jsme do nákupního centra, které je hned vedle haly. Tam jsme si sedli do restaurace a normálně tam v televizi dávali cosi o My Chemical Romance!!! Něco ve smyslu jak vznikli, jak se stali úspěšnými, jednoduše celá historie až po album Danger Days... A taky tam dávali klip Sing. Byla jsem spokojená, že jsem s nimi šla, ale ve 13:30 jsem navštívila místní WC a vydala se sama čekat před halu.

Nikdo tam pořád nebyl, to bylo dobré znamení. Já jsem vlastně nevěděla, jestli stojím u správného vchodu, stoupla jsem si k tomu, kudy se vcházelo na Fall Out Boy. A tak jsem tam čekala a mrzla, foukal opravdu hrozně ledovej vítr. Vytáhla jsem si knížku, přečetla si jednu kapitolu a tím to haslo, nemohla jsem se na to soustředit, začaly mi mrazem odumírat nohy. Sedla jsem si tam na takové černé cosi, bylo to hned v rohu u dveří, a pustila si  Bullety. Asi po půl hodině přišli další fanoušci, ale pobyli tam jen 5 minut a zase někam odešli. Za dalších deset minut přišli další dva, ti si stoupli naproti mě. Pak tam přišel nějakej Španěl s Rakušanem, děcka z Maďarska, který se mě na cosi anglicky vyptávali, díky bohu jsem jim dokázala odpovědět :D

Byla tam taková kosa, to si nedovedete představit (tedy pokud jste tam byli, tak možná ano :D). Já jsem se třásla jak pominutá a nešlo to zastavit, myslela jsem, že umřu, všechno mi mrzlo.

Hodně lidí začalo přicházet až kolem půl páté, kdy dorazil i můj muž, ten byl totiž ještě na srazu se sestrou jeho vídeňského kamaráda. A tak jsme tam čekali a mrzli společně. Naštěstí se mu chtělo čůrat, tak mi došel ještě pro TEPLÝ kafe do meka a já držela flek. Kafe mě mírně zahřálo, což jsem potřebovala. Pak jsem uslyšela češtinu a slovenštinu a spatřila jsem naše krajanky a krajany :D

Asi v 18:00 začali stavět zábrany. Nechápu, proč je nepostaví už ráno, ale když tam je už 50 lidí. Pak se samozřejmě nikdo nechce odsunout od dveří, takže to trvá min. 15 minut než se všechno zrealizuje a ti sekuriťáci se na vás ještě naserou, že nechcete jít dozadu. Tak jako, kdo by chtěl jít dozadu? Snad nikdo, ne? :D V Anglii staví zábrany den předem a spokojenost je na obou stranách, tak nechápu, proč to v Gasomteru dělají tak pošahaně. Ale abychom pokročili dál.

Stavěli to tak prapodivně, že jsem zprvu nemohla odhadnout, kudy se jako poleze :D Udělali dva proudy a ty ještě zaterasili jakoby "stříškou" dalších dvou zabrán. Nevím, jestli mě chápete, ale prostě se ta "stříška" rozevřela a šlo se po jednom ke kontrole lístků a batohů. No a já patřila mezi ty, kteří nechtěli být vzadu a můj muž byl přesně uprostřed té stříšky, takže by šel první! Držela jsem se ho zuby nehty, ale ta sekuriťačka mi tam začala šmajchlovat s batohem, ale přežila jsem to a byla vedle muže! Zhruba o půl sedmé se konečně umoudřili a začali pouštět. A víte co? S mužem jsme byli první dvě, které odbavili!!!!! JUCHACHACHÁÁÁÁ!!! Ten blbec sekuriťák mi musel prohrabávat celej batoh, musela jsem mu i rozevírat pouzdro od foťáku. Naštěstí mi nenašel mé pečlivě ukryté pití :)

Bleskurychle jsem vystřelila do šatny, byli jsme tam první, takže jsme měli lísteček číslo JEDNA, heč! :D Muž potřeboval na záchod, tak jsem ho psychicky podporovala, aby čůral co nejrychleji a povedlo se :D Přišli jsme do haly jako první a byli v PRVNÍ řadě UPROSTŘED po CELEJ koncert! Chápte?!?! To je jednoduše..... UNBELIEVABLE!!! Málem jsem se počůrala radostí, ale věděla jsem, jaké utrpení mě čeká, byla jsem však odhodlaná to podstoupit :D

Všechno začínalo přesně na čas, tudíž první předkapela, Rise To Remain, se na pódiu objevila v 19:00. Jejich hudba mě nijak zvlášť neoslovila, nejspíš to taky bude zvukem, který byl příšerný. Zpěvákovy jsem stěží rozuměla i když jen mluvil. Jo a když už jsme u toho zpěváka... Je to syn Bruce Dickinsona, zpěváka Iron Maiden :D

V osm začali své vystoupení Funeral For A Friend, jupí! Hned první píseň, Roses For The Dead, je snad mojí nejoblíbenější od nich. Zahráli asi 7-8 písnček. Popravdě, znala jsem tak jen 4 :D

A v devět hodin večer.... BULLET FOR MY VALENTINE!!!!!!! Lidi se na mě opravdu krááásně mačkali, drtili mi žebra, snažili se mě vyšoupnout z první řady, ale já se tam dokonale zachytla a všichni měli smůlu, haha. Už jsem se od tama nehla, jestli do mě někdo žduchl (jakože každou minutu tak 100x) nebo ne, to už mi bylo jedno, nevnímala jsem to :D
Spustila se plachta zakrývající bicí a zazněly první tóny Your Betrayal. JUPÍÍÍ! Dohromady hráli 14 písniček, dole najdete setlist, ale pěkně mě naštvali, jelikož nezahráli All These Things I Hate! Ts! Místo toho tam šoupli Bittersweet Memories, ke které ani pořádně neznám slova, protože nepatří k mým nejoblíbenějším :D Ale zato zahráli Room 409, to mě dostali, tu písničku zbožňuju a Cries In Vain, bože můj, jeden čas jsem ji poslouchala pořád dokola! :)

Sekuriťáci nám naštěstí občas posílali kelímky s vodou (boží to tekutina). A asi ve čtvrtině koncertu začali vytahovat lidi, kteří o to poprosili, takže jsem měla co dělat, aby mě nekopli třeba do hlavy. Při poslední písničce jich vytáhli snad 10, pěkně mě to sralo :/ :D

Koncert byl šíleně hlučnej, v životě jsem na žádným hlasitějším nebyla, i lidi byli jak šílení, takovej řev... bylo to vážně něco. Bojím se, že mám něco se sluchem, jelikož mi v uších pořád píská a slyším zastřeně už přes 16 hodin!

Pódium mi připadalo větší než tenkrát na FOB, ono to totiž bylo trochu jinak řešeno. Bubny byly hodně vyvýšené. Chudák Moose, skoro za těma bicíma nešel vidět.

A Matt byl celou dobu (tedy pokud neběhal po pódiu :D) cca 1,5 metru ode mě, aaaaaa, chápete?! :D:D Popadla mě chuť znásilnit ho, ale udržela jsem se :D (btw. měl na sobě úúúžasně uplé šedé rifle, ve kterých šlo vidět i to, co určitě nechtěl, aby vidět šlo :D jsem úchyl, pardón) A asi desetkrát+ se na mě podíval, aaaah, měla jsem nutkání mu pohledem vždy uhnout, bylo to takový... zvláštní :D Jo a taky jsem zkoumala jeho postavu, jelikož mi na fotkách připadalo, že nějak moc přibral, jenže on nepřibral, on je plnej svalů, uuuuuh! :D Chci s ním mít dítě! :D

Trsátko jsem nechytla, i když jsem mohla, jenomže nemám dostatečně dlouhé ruce a paličku taky ne. Nevadí, mě stačila ta první řada uprostřed. Krásně jsem si zaházela hlavou, ničí vlasy mě neobtěžovaly v obličeji :D

Jinak jsem celá dokaličená, hrozně, ale opravdu HROZNĚ mě bolí žebra, jak kdybych dělala 1000 sedů lehů, i ruce, protože jsem je měla zapřené o ty zábrany a jedna půlka zadku, jelikož jsem venku seděla tři hodiny na tom černém tvrdém cosi.

Na fotky dávám odkaz, videa nahrávám na youtube v HD kvalitě, nechce se mi to upravovat, tak to bude trvat, dodám je v dalším článku :)

(moc jich není, nechtělo se mi fotit a když už, tak jedině Matta, jelikož ten mi tam krásně pózoval :D)


Setlist:
Your Betrayal
Pleasure & Pain
Waking The Demon
The Poison
Bittersweet Memories
Room 409
Say Goodnight
Scream Aim Fire
The Last Fight
Cries In Vain
4 Words
Alone
Hand Of Blood
Tears Don't Fall
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Petra Petra | Web | 10. prosince 2010 v 19:06 | Reagovat

závidííím! celé som si to prečitala ;) :D super fotky!

2 Cherrie^^ Cherrie^^ | Web | 17. března 2012 v 2:41 | Reagovat

Zááávist...:P
Den před mými narozkami :D Mohla jsi mě vzít s sebou, jako dárek. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama