na Blog.cz

Lidi, zase mám ty svoje depkoidní stavy, brečím, ale fakt úplně šíleně hystericky, nevím, co mám dělat, chci skočit z okna, nebo se otrávit práškama nebo prostě cokoliv, abych už nebyla. Bože můj, já jsem taková piča, tak strašně se nenávidím. Chci být silná a vydržet to, ale to se nedá. Prostě ne. Nedokážu popsat, co teď prožívám, nikdo si to nedokáže představit, jen ti, co to už zažili. Já už dál nemůžu, vím, že mě to pustí až za 3-5 let a já takhle žít prostě nechci. NECHCI! Chci umřít :'(

Teď v neděli by to bylo 8 měsíců :'(

Je konec. Konec všeho. První člověk v životě, kterýho jsem milovala a takhle to dopadlo. V životě jsem tohle nezažila, je to ten nejpříšernější pocit, co existuje, už nikdy s nikým nechci chodit, NIKDY, NIKDY, NIKDY!!! Vím, že to říká po rozchodu každá, ale já jsem bohužel taková povaha, že to tak bude. Budu navždy sama jako moje babička, máti i teta. Nejhorší na tom je, že mi teď na tom člověku příjde, že ho to ani nemrzí, že je prostě v pohodě a já se tady utápím v depresích a mám chuť se zabít. Asi bych to taky měla brát tak, že není všem dnům konec, že mám celej život před sebou. A co z toho jako? Já to prostě nedokážu. Na tohle budu myslet celej život, první láska a první zklamání. Pořád jen brečím, přemýšlím, brečím, přemýšlím, je to jako začarovanej kruh. Ani nejím, nemám na nic chuť, už vážím 50kg, furt jen hubnu. Vím, že si nejspíš našel jinou, mám takové tušení, možná i vím, kdo to je a to tak strašně, ale strašně moc bolí. Nedá se to popsat. Proč nemůže být život jednoduchej? Proč nemůže existovat chlap, kterej by byl nadosmrti věrnej své partnerce? Nic, nemám na to, končím.

Mějte se fajn a všem šťastně zamilovaným přeju, aby jim to vydrželo co nejdéle.

Zdravím Vás, mí věrní čtenáři! (takže asi nikoho)

Po dlouhé době se opět hlásím s novým článkem, který Vás bude informovat o mém životě. Tudíž jako vždy - nuda.

Na začátek vám chci sdělit, že Mišpulín a já jsme pořád spolu. Divím se, že to se mnou tak dlouho vydržel. A že si hledám 2/3 měsíce práci a nejsem schopna žádnou nalézt. To je fakt na dvě věci, chjo. Dneska se jdu zeptat tady u nás v Bástru do Netboxu, hledají asistentku zákaznickýho centra. Jééé, to by bylo fajn, mít práci dvě zastávky od bydliště :) A taky jsem si podala přihlášku na MU a MENDELU, dohromady 4 obory, ale stejně se tam nedostanu, protože se tam dostat nechci, raději půjdu do práce. Ptáte se "a proč si teda ty přihlášky podávala?". Na to je vážení jednoduchá odpověď. Aby moje babička s maminkou neremcaly, že se nesnažím vystudovat vysokou školu. Ono je to teď už stejně jedno, jsem jim už naznačila, že mě učení prostě nebaví (jo, vím, že to není o tom, jestli vás to baví) a že s vysokou si stejně lepší práci v dnešní době nenajdu. Takže i ony vědí, že si hledám práci.

No a taky mám už hotovou tetovačku! Koukejte :)

Ještě bych tedy měla jít na vystínování bílou, ale to není tak nutný. A taky mám od včera oranžovou hlavu, chjo :( Vypadám jak debil. Odbarvovač mi nevyšel na celou délku vlasů, jelikož to byla barva na melír. No jo, taky jsem debil, mohlo mi dojít, že to nebude standartní množství. Každopádně, teď je to už jedno :D Vypadám jak mrkev. Někde to mám červený ještě z mojí původní barvy a někde prostě jako oranžovej zvýrazňovač.

A asi pojedeme na Nova Rock! Teda pokud budou penízky :/

Loučím se s Vámi, mí drazí přátelé, nechť Vás provází síla dobra! (tý jo, dneska píšu jak retard)

S pánembohem.

xo

Maggie