Potřebuji lásku!

27. srpna 2015 v 15:37 | Maggie |  es ist mir - kleines Schwein
Po 2,5 letech jsem PŘIPRAVENA. Ano, jsem připravena mít opět vážný vztah. I když občas se ve mně probudí určitá nenávist k opačnému pohlaví, myslím, že už to není tak horký jako před půl rokem třeba :D Prostě jsem si uvědomila, že chci s někým být. Ne jen z hlediska toho, že mi to už začíná chybět, chybí mi trávit čas s někým, na kom vám záleží, chybí mi mít s někým společný zážitky (a ne, kamarádka vám to nevynahradí), jen tak ležet vedle někoho v posteli a mít se prostě krásně a nebo mít možnost kdykoliv a s čímkoli se někomu svěřit bez toho, aby vás odsuzoval... Ale i z hlediska toho, že mi bude za 3 měsíce 24 (bože můůůj!)a tak si nějak začínám uvědomovat... že budu chtít časem dítě(i když děti nesnáším, ale to nebude trvat věčně, že ano). A řekla jsem si, že bych dítě chtěla do 30ti let(okej, nedá se to naplánovat, ale dejme tomu). A pokud mám mít dítě do 30ti, tak je asi nejvyšší čas poznat někoho, s kým bych ho mohla mít. Prostě jsem si propočítavala, jak dlouho bych s tím člověkem měla být, abych si byla jistá, že se případně dokáže postarat o mě i o dítě a poznám, co je to zač. Jasně, člověk nikdy druhého nepozná na 100%, mnohdy i po několika letech společnýho žití zjistíte, že vaše drahá polovička vlastně vůbec není tím, za koho jste ho celou dobu měli... Ale ty mé úžasné počty vyšly asi na 4-5 let :D Haha, to je vtipný, nikdy jsem nebyla zastánce nějakýho určitýho plánování rodinnýho života, v kolikati mám mít dítě, jak dlouho s někým musím být, abych s ním založila rodinu... No a je to tady :D I když vím, že to nakonec bude stejně jinak, takový věci se prostě naplánovat opravdu nedají. Ale tak předběžně to vidím asi takhle. Takže kdybych s někým měla od teď být 4 roky, což znamená, že by mi bylo 28, tak je to ideální. A teď jsem si uvědomila, že 4 roky je krátká doba, vždyť to je za chvíli! Před 4 lety jsem se poznala s Michalem. A nepřipadá mi, že by to bylo nějak dlouho, co se známe. Ale když si představím, že bych s ním byla až do teď. Kriste pane, to bych asi psychicky nepřežila. To je jedno, takhle to prostě vidím já.

Jenže.... Nastává problém, kde najít někoho, s kým bude stát za to žít a milovat ho. Jasně, lidi se seznamují všude možně - na internetu, v MHDčku, po klubech, diskotékách, přes známý, v práci... Zažila jsem snad už všechno z toho. Ale připadá mi, že na mě se lepí fakt samej hajzl. A ne, nejsem vůči opačnýmu pohlaví zaujatá a zahořklá. Nedávno jsem se o tom opět přesvědčila. Nebudu si tu do podrobna vylívat srdíčko, to by bylo na samostatnej článek a nikomu se to číst určitě nechce. Takže ve zkratce. V červnu jsem se skrz práci seznámila s jedním klukem. Všechno bylo super, strašně milej, hodnej kluk, úplnej ťunťa, udělal by pro mě první poslední. Po měsíci známosti u nás spal. Ne, sex nebyl, to bych nedopustila. Ale něco bylo. Od té doby se choval divně. Odjela jsem na dovolenou, v neděli jsem dojela. Neviděli jsme se 2 a půl týdne a před tím by mě nejraději viděl každý den a pořád mi vypisoval, jak mu chybím. Když jsem se s ním chtěla já teď 3x sejít, tak nemohl. Před čtyřmi dny jsem mu napsala, že jestli se se mnou vidět už nechce, ať to napíše rovnou, že se s tím vyrovnám. A on že neee, blablabla. Na to jsem reagovala tak, že mi připadá, že o mou společnost nestojí a že se mu vnucuju, takže až se bude chtít vidět, ať dá vědět. Do teď se neozval :D Už se tomu musím fakt smát :D Nechápu ho, proč mi nenapíše, že je teda ende a už se neuvidíme. Já nejsem žádná citlivka, tohle přežiju, takových kokotů jsem potkala už milion. Ale nechápu, proč se ke mě choval tak ťuťu ňuňu, chtěl být pořád se mnou, říkal mi, jak mě má rád a pak své chování úplně otočí. Ještě že jsem se do něj nezamilovala a DÍKY BOHU, že jsem s ním nespala. To bych si říkala, jaká jsem neskutečná piča.

Už vážně nevím, jak rozpoznat normálního borca, kterej to bude myslet vážně, když vidím, že i z tady toho výše popsaného individa, který se chovalo tak, že mu na mě záleží, se vyklubal další mega debil. Vytáčí mě to neskutečně. A pak mám strašný problému někomu důvěřovat a co je horší, mám neskutečnej strach vyjadřovat někomu svoje pocity, říct někomu, že ho mám ráda, že je mi s ním hezky, jednoduše slovně vyjadřovat svou náklonnost. Dělá mi to problém už několik let. Dokážu se člověku oddat až tak po 3 měsících nějakého intenzivnějšího vztahu. Dřív ode mě nějaké "mám tě ráda" neuslyší. Hrozně mě to štve, protože pak si ten druhý myslí, že mi na něm nezáleží :( Jenže uaaaa, to je tak strašně těžký :( Asi je to tím, že jsem poznala hodně idiotů, kteří se pak už neozvali a bojím se dát někomu najevo svý city, protože pak bude vědět, že jsem zranitelná, že mě má jistou a že si se mnou může v podstatě dělat, co chce. A částečně je to i tím, že jsem byla vychovaná v rodině, kde jsem se NIKDY neobjímali, nikdy jsme si neřekli, že se máme rádi, nic takového, jsme k sobě chladní, ale víme, že nám na sobě navzájem záleží. Jen to nijak nevyjadřujeme. Celý život vyrůstám bez otce, tudíž nemám ani žádný, když to tak řeknu, vzor milujícího páru, který si dává najevo svou náklonnost. Co si pamatuju, tak se u nás v rodině na chlapy pořád jen nadávalo. Ha, takže za to vlastně může spíš ta výchova. La pecka, díky moc fakt. A pak mám být normální. To je prostě nasrat :(
Tak, vypsala jsem se.
Mějte se krásně.
xo
Markéta
 

MUA + cover + nějaký ty moje kecy (20.6.14)

20. června 2014 v 19:12 | Maggie |  es ist mir - kleines Schwein
Nudím se. Tak jsem se po delší době rozhodla napsat nějaký bláboly.

Pořídila jsem si nový zkrášlovátka od Make Up Academy.

Všechno je čupr, ale nejvíc nadšená jsem z tvářenky a rtěnky - krásný barvy a skvěle pigmentují.

Vytvořila jsem z toho všeho na svým xichtě tohle.

Jo a taky mám nějaký ty nový covery. První je od BMTH - Sleepwalking. Druhý od Imagine Dragons - Radioactive. Měla bych začít víc zpívat, mám zase nějaký menší rozsah mi připadá.



A to je tak vše z mého nudného života. Bye.



XO Maggie

JÁ budu HUBENÁ! A PEVNÁ! (12/7/13)

12. července 2013 v 15:19 | Maggie |  es ist mir - kleines Schwein
Jo! A ode dneška začínám zase každý den cvičit!
Stáhla jsem si 30 denní výzvy na břicho, stehna a zadek. Takže začínáme. Plus se budu snažit začít zase běhat, už měsíc jsem nebyla! Předtím jsem běhala pravidelně ob den celé dva měsíce a výsledky byly fakt super. Když jsem neběhala, tak jsem skákala přes švihadlo. A každý den cvičila na břicho. Stejně jsem nebyla hubená, jak chci být, ale bude mi stačit, když budu alespoň pevná. Doufám, že těch 30 dní se mnou něco udělá.

Jo a na RFP mi ukradli hned první den mobil :D supr čupr. Jediný pozitivní na tom je, že si můžu koupit novej a lepší :D

No nic, jde se cvičit :)

Mějte se fanfárově.
 



17/9/12 (tož pro změnu něco nedepkoidního.)

17. září 2012 v 20:35 | Maggie |  es ist mir - kleines Schwein
Hi.

So, I'm a bit bored.... tak jsem se rozhodla, že po sto miliónech letech, napíšu nějakej normální sáhodlouhej článek. Kdy jsem psala poslední normální článek? Někdy v březnu? Jo, to jsem měla oranžovou hlavu a dodělaný tetování.

No, moc se toho neudálo. Hlavu mám tentokrát rezatou a tetování bude v říjnu nový :) Vlaštovky na hrudník :) Vlastně, je tu trochu větší novina. I HAVE A JOB! Jo, mám práci. Ne, to není vtip. Od května delám v E.onu, operátorku zákaznické linky. Měsíc jsme se zaučovali na zpracovávání žádostí a od srpna se zaučuju na telefon. Vůbec mě to nebaví. Hlavně to podělaný telefonování. Tolik posranejch informací a znalostí, by se z toho jeden zblil. Oslovit 3x během tří minutovýho hovoru, 5x při desetiminutovým. Zeptej se na plyn. Jestli platí složenkama, tak jestli nechce zavést účet. E-faktura. Blá blá blá. Hrabe mi z toho. Celej den mluvit s lidma, to mám snad za trest. Proč nedělat práci, kterou jste v životě dělat nikdy nechtěli, že ano? Ale co mi zbývá. Až budu kmenovej zákazník, budu mít skoro 20 tis. + ostatní výhody a stravenečky. To se vyplatí. Budu bohatá, chachacha. Jinak Michal mě furt sere (klasika), píše si s nějakýma šmetinama, ale můžu se na to vysrat ho furt kontrolovat, nechápu, proč musí neustále flirtovat s cizíma holkama. Prostě chlap, kterej si tím evidentně zvyšuje své ego. Asi začu flirtovat s cizíma pěknýma borcama, to se pak uvidí, jak se mu to bude líbit.

No... a to jsou veškeré novinky v mém nudném životě :D Né, je toho asi víc. V listopadu jedeme znovu na Blessthefall, juchachá! A asi (MUSÍM!!!) pojedu na Muse!!! Juchachá na druhou! A příští rok v únoru na Asking Alexandria!!!! Juchachá na třetí. Štve mě, že už nemůžu jezdit tak často na koncerty. Hlavně třeba do Vídně. A to kvůli práci, dovolenou mi na jeden den kvůli koncertu fakt nedaj. Škoda. A chci si dělat řidičák. Jo, to jsem si říkala už na jaře. A pořád ho nemám :D Když já se toho velkýho čehosi na kolech strašně bojím :D Jak může taková malá osoba jako já řídit něco tak velkýho?

No nic, už mě to nebaví :D Tak se mějte fajnově. A song dnešního dne je....


Tak zase někdy příště.... Zdarec! :)